Vizualni rezim

Prace s bloky, kterou jsem popsal v casti o editaci textu, je dosti neobvykla. Kombinace editacniho prikazu (napr. zkopirovani) s pohybem je v rade pripadu genialni a nekolikanasobne zrychli vasi praci. Nicmene nelze popirat, ze pristup beznych editoru, kdy se nejprve kurzorem vyznaci blok textu a na nej pak provede kyzena operace, take neni k zahozeni. Pokud editovany blok neni jasne vymezen urcitou ucelenou casti textu (napr. odstavec ci radek), byva interaktivni zpusob zadavani bloku vyhodnejsi. Proto jej vim zaradil do sveho repretoaru.

Vyznaceni bloku

Vizualni rezim ztelesnuje klasicky zpusob prace s bloky. Nejprve kurzorem vymezite, odkud kam bude sahat editacni zasah a pak jej provedete. Behem vyznacovani bloku se vim nachazi ve specialnim - vizualnim - rezimu.

Jeho nejklasictejsim zahajenim je klavesa v. Kdyz po jejim stisknuti zacnete pohybovat kurzorem, bude za sebou zanechavat stopu v podobe znaku zobrazenych inverzne. Vsechny takto zvyraznene znaky patri do vybraneho bloku. Pro pohyb kurzoru muzete pouzivat vsechny pohybove prikazy vcetne hledani a dalsich specialit.

Krome popsaneho klasickeho vizualniho rezimu existuji jeste jeho dve specialni odrudy. Pokud jej zahajite klavesou V (tedy Shift-V), bude text oznacovan po celych radcich. Naproti tomu Ctrl-V vytvori efekt, znamy pod pojmem sloupcove bloky. Vyznacen bude pouze obdelnik mezi vychozi a aktualni pozici kurzoru.

Zajimavou moznost ve vizualnim rezimu predstavuje klavesa o. Ta presune kurzor na druhy konec vyznaceneho bloku, takze muzete upravovat pro zmenu druhou stranu. Vratite-li se zpet do normalniho rezimu, lze pomoci klaves gv obnovit vyznaceni posledniho vizualniho bloku.

Pokud mate vim prelozeny s podporou mysi, muzete ji zapojit. Klasicky stisknutim leveho tlacitka a tahnutim mysi oznacite text mezi vychozi a koncovou polohou kurzoru. Kdyz v dokumentu klepnete pravym tlacitkem mysi, bude oznacen veskery text mezi pozici kurzoru a pozici mysi.

Akce

Jakmile je blok oznacen, muzete s nim neco provest. Prikaz se jako obvykle zadava patricnou klavesou. Pokud si to rozmyslite, muzete pouzit [Esc], ktery vas vrati do prikazoveho rezimu, aniz by se text jakkoli zmenil. Prikazy, ktere lze pouzit na vizualne vybrany blok, jsou nasledujici:

Zakladni trojice
`d`	vymazat a ulozit do vyrovnavaci pameti (delete)
`c`	zmenit (change)
`y`	zkopirovat do vyrovnavaci pameti (yank)
Velka/mala pismena
`~`	mala pismena nahradit velkymi a naopak
`U`	prevest na velka pismena
`u`	prevest na mala pismena
Formatovani
`Q`	preformatovat vyznaceny text
`J`	spojit do jednoho radku
`>`	posunout doprava
`<`	posunout doleva
Specialni
`:`	prejit do rezimu prikazoveho radku

Pri pouziti dvojtecky se ocitnete v rezimu prikazoveho radku. vim na jeho zacatek automaticky doplni rozsah radku, ktery pokryva vsechny radky, obsazene ve vyznacenem bloku. Chcete-li napriklad nahradit jeden retezec jinym v casti textu, staci ji vizualne vyznacit a pouzit :s (viz cast o nahrazovani textu).