Instalace

Editor vim je distribuovan jako tzv. charityware. Muzete jej pouzivat, co hrdlo raci. Autor vsak prosi, abyste podporili svym darem peci o sirotky v Ugande. Podrobnosti se doctete, zadate-li prikaz :help uganda. Zakladni domaci strankou editoru je www.vim.org. Na ni se doctete o aktualni verzi, najdete zde ukazky obrazovek a konfiguracnich souboru, doplnky k dokumentaci a samozrejme odkazy na distribuci. Pokud se vam nabizene servery budou zdat ponekud vzdalene, muzete vyuzit domaci kopii distribucnich souboru, kterou pro vas udrzujeme na adrese ftp://ftp.vslib.cz/pub/mirrors/vim/.

Distribucni soubory

Od verze 5 byla distribuce vim rozdelena do dvou souboru: jeden obsahuje vlastni program a druhy jeho podpurne soubory (runtime), jako je napoveda, syntakticke soubory, ukazky definovanych maker a podobne.

Runtime je vzdy jednotny. U vlastniho programu byva moznost volby mezi distribuci v podobe zdrojovych textu, ktere si musite sami prelozit, a hotovymi binarnimi soubory. Do znacne miry zalezi na tom, do jakeho operacniho systemu hodlate editor instalovat.

Unix

Zde je situace pomerne jednoducha, protoze vim je k dispozici pouze v podobe zdrojovych souboru. Obstarejte si soubory vim-X.Y-src.tar.gz a vim-X.Y-rt.tar.gz, kde X.Y je cislo verze (v dobe vzniku tohoto textu byla aktualni verze 5.3). Ulozte je do vhodneho adresare a rozbalte:

gunzip vim-X.Y-src.tar.gz
gunzip vim-X.Y-rt.tar.gz
tar xvf vim-X.Y-src.tar
tar xvf vim-X.Y-rt.tar

Program tar uz dnes zpravidla dovede sam dekomprimovat, takze muzete vynechat uvodni pouziti gunzip a spustit rovnou tar xzvf .... Tim se v aktualnim adresari vytvori podadresar vim-X.Y. Prejdete do nej a pokracujte dnes jiz temer standardnim zpusobem prekladu:

cd vim-X.Y
./configure
make
make test

A pokud vse dobre dopadne, nasleduje uz jen

make install

ktery ovsem musite provadet jako spravce systemu (root). vim se standardne instaluje do adresaru /usr/local/bin (programy) a /usr/local/sharevim (podpurne soubory).

Microsoft

Pro vsechny operacni systemy firmy Microsoft existuje jeden spolecny archiv runtime souboru (pro vim verze X.Y se jmenuje vimXYrt.zip), ktery pouzijete v kazdem pripade. Vyber programu vim vsak bude obtiznejsi. Ponechme stranou zdrojove texty, ktere asi bude prekladat jen malokdo z vas. Vetsina pravdepodobne sahne po prelozene verzi, kterou staci rozbalit a pouzivat.

Pouzivate-li dnes nejbeznejsi systemy MS Windows 95, 98 ci NT, urcite sahnete po grafickem gvimXY.zip. Jedna se o GUI verzi editoru, ktera v uvedenych systemech nabidne nejlepsi sluzby a chova se standardne, jako bezne aplikace.

Pokud je vasim favoritem textovy rezim, bude pravdepodobne nejvyhodnejsi 32-bitova verze pro MS DOS. Najdete ji v souboru vimXYd32.zip. Jeji nevyhodou je, ze vyzaduje v systemu DPMI ovladac. Pokud vas prvni pokus o spusteni editoru skonci hlasenim

Load error: no DPMI

nebo podobnym, dotycny ovladac neni k dispozici. Primo v distribuci vim vsak najdete archiv csdpmiXX.zip s potrebnym ovladacem. Staci jej rozbalit, cimz ziskate program cwsdpmi.exe. Ten je treba spustit pred kazdym startem vim. Takze do adresare, v nemz se hledaji spustitelne programy (jejich seznam ziskate prikazem PATH) vlozte davkovy soubor vim.bat treba s nasledujicim obsahem:

@echo off
c:\util\csdpmi\cwsdpmi
c:\util\vim\vim %1 %2 %3 %4 %5 %6 %7 %8 %9

Pro MS DOS existuje i 16-bitova verze, ktera dotycny ovladac nevyzaduje. Ovsem nad jeji pouzitelnosti visi veliky otaznik, protoze dokaze vyuzivat jen zakladni pamet pocitace (640 KB). Diky tomu z ni byla odstranena rada uzitecnych funkci a i bez nich se budete stale potykat s nedostatkem pameti. Pokud nemate historicky stroj s procesorem 80286 nebo jeste horsim, nema smysl o ni uvazovat.