Jak vypada vim

V dalsim textu budu malinko predbihat deni a prozradim, jak lze ovlivnovat vzhled vim. Budu take operovat s pojmy, ktere jsem dosud nevysvetlil (napriklad rezimy cinnosti). Nenechte se tim vyvest z rovnovahy a pozdeji se k teto strance pripadne vratte.

Zobrazeni textu

Problem vyvolavaji radky, jejichz delka presahuje kapacitu obrazovky. vim je obvykle rozdeli do nekolika po sobe jdoucich radku. Takove chovani lze zapnout prikazem :set wrap. Jestlize se takto rozdeleny radek ocitne ve spodni casti obrazovky, muze se stat, ze jeho konec (ulozeny na nasledujicich radcich) se jiz na obrazovku nevejde. V takovem pripade je posledni radek nahrazen prazdnym radkem, zahajenym znakem zavinac (@). Signalizuje cosi jako "pokracovani priste". Kdyz posunete obsah obrazovky vzhuru, postupne se objevi dalsi pokracujici radky.

Zcela fatalni situace nastane, kdyz se objevi extrasuperveledlouhy radek, ktery musi byt rozlozen do vice radku, nez je vyska obrazovky. Jeho konec pak za zadnych okolnosti neuvidite. vim zobrazi, co se do nej vejde. Pokud radek zacina na prvnim radku obrazovky, celou ji zaplni a jeste by bylo potreba pokracovat, posledni radek editor naplni samymi znaky @. Tim naznacuje, ze konec radku je nezobrazitelny. Pokud se text posune o jeden radek vzhuru, vyjede zacatek radku z obrazovky a tudiz cely zmizi.

Rozdeleni v rezimu wrap standardne probiha bez ohledu na obsah radku. vim smele rozdeli radek uprostred slova. Pokud vsak zapnete :set linebreak, ma povoleno rozdelovani jen mezi slovy, tedy v miste vyskytu mezery nebo tabulatoru. Dluzno priznat, ze v tomto rezimu jen obtizne poznate, ktery radek je rozdelen automaticky pro potreby zobrazeni a kdy se jedna o dva radky editovaneho textu. Zpet k puvodnimu "tvrdemu" rezimu rozdelovani se muzete vratit pomoci :set nolinebreak.

Jestlize vam toto automaticke rozkladani radku nevyhovuje, muzete jej vypnout prikazem :set nowrap. vim pak ponecha kazdy radek na jedinem radku a pokud presahuje sirku obrazovky, zbytek proste zmizi za jejim okrajem. Samozrejme na nej lze presunout kurzor a tak si jej prohlednout. To je jedine reseni vyse popsaneho problemu se superradkem.

V nekterych pripadech (napriklad pri editaci zdrojoveho textu programu) se muze hodit nechat si zobrazit cisla jednotlivych radku. To zajisti :set number. V takovem pripade by vsak radky mely byt o neco kratsi (pro cislo je vyhrazeno 8~znaku na zacatku). Pokud tu a tam nektery delku prekroci, doporucuji kombinovat tento rezim se :set nowrap. Pokracovaci radky totiz zacinaji od prvniho sloupce obrazovky a nemile se michaji s cisly. O likvidaci cisel radku se postara :set nonumber.

Stavovy radek

rezim cinnosti

Pokud je leva cast stavoveho radku prazdna, nachazite se v normalnim rezimu (nebo je zobrazovani rezimu vypnuto :-). V klasickem vkladacim rezimu zde najdete retezec -- INSERT --, v jeho prepisovaci variante -- REPLACE --. Zobrazovani zapnete/vypnete prikazy :set showmode a :set noshowmode.

zacatek prikazu

Rada prikazu vim se zadava posloupnosti znaku. Napriklad chcete-li smazat vse az do konce odstavce, pouzijete kombinaci d}. Mate-li zapnutou tuto volbu, zhruba v prave tretine obrazovky se postupne objevuji znaky, tvorici zadavany prikaz. Mate tedy vizualni kontrolu, zda zadavani postupuje podle vasich predstav. Zapina a vypina se prikazy :set showcmd a :set noshowcmd.

pozici kurzoru

Poloha kurzoru je zobrazena v prave casti stavoveho radku. Sklada se ze dvou cisel, oddelenych carkou. Prvni udava cislo radku a druhe cislo sloupce znaku, na nemz se momentalne nachazi kurzor. Zapnout a vypnout tuto signalizaci muzete prikazy :set ruler a :set noruler.