vim versus vi

vim vznikl jako nasledovnik vi a je s nim podle vyjadreni autora na 99 % kompatibilni. Pri sve praci jsem zatim nenarazil na pripad, kdy by nektery postup ci prikaz vi ve vim nefungoval.

Samozrejme v rade veci bylo puvodni chovani vi vylepseno. Za nejvyznamnejsi rozdily povazuji:

Viceurovnove undo. Ve vim lze odvolat nekolik poslednich operaci (co se vejde do pameti) a pripadne odvolane operace zopakovat (redo).
Soucasna prace na nekolika souborech. Prikazem :split lze rozdelit obrazovku a bez problemu pak prenaset casti souboru mezi sebou.
Historie a editor prikazoveho radku. Po stisknuti dvojtecky se muzete kurzorovymi klavesami pohybovat mezi predchozimi prikazy, upravit nektery z nich a znovu pouzit.
Vylepseny vkladaci rezim (lze v nem pohybovat kurzorem po textu). Navic je doplnen moznosti formatovani textu (hlidani praveho okraje).
Vizualni rezim vyznacovani bloku pisma vcetne sloupcovych.
Napoveda.
Doplnovani casti prikazoveho radku a slov v textu.
Podpora mysi a GUI.
K dispozici je i nahravani maker, kdy editor uklada vami provadenou sekvenci operaci a pozdeji ji na prani zopakuje.

Zakladnim nastrojem pro urceni miry kompatibility s vi je volba compatible. Kdyz ji zapnete (prikazem :set compatible), bude se vim snazit byt co nejvice kompatibilni s puvodnim vi. Toto nastaveni je implicitni, coz mne osobne velice vadi, protoze clovek prijde o vetsinu vyse uvedenych vymozenosti. Proto jednou z prvnich konfiguracnich akci, ktere vzdy konam, je provedeni :set nocompatible v globalnim konfiguracnim souboru.